Střídající se expozice, poutavé příběhy: Objevte jedinečné exponáty a jejich pozadí.
Tento výjimečný objekt
Krátce před svou smrtí v červnu 1916 byl Max Immelmann vyznamenán „Železným půlměsícem“, oceněním Osmanské říše, která byla v té době spojencem Německé říše. Při Immelmannově pohřbu vyjádřil sultán Mehmed V. Reşad (1844–1918) svou soustrast tímto ozdobným prvkem na urně. Zachovaly se z něj pouze úlomky.
Max Immelmann, rodák z Drážďan, zahájil v roce 1905 výcvik v kadetském sboru saské armády. S vypuknutím první světové války byl odveden k železničnímu pluku v Berlíně. V listopadu 1914 přešel k leteckým jednotkám, absolvoval výcvik pilota a stal se jedním z nejznámějších německých stíhacích pilotů. Immelmann spojoval letecké dovednosti s taktickými inovacemi a je považován za spoluzakladatele rané taktiky vzdušného boje. „Immelmannova zatáčka“, pojmenovaná později po něm, se stala pevně zakořeněným odborným termínem.
Stejně jako mnoho pilotů své doby poskytoval Immelmann po leteckých soubojích pomoc i těžce zraněným protivníkům. 18. června 1916 havaroval Immelmann v severní Francii za dosud neobjasněných okolností a při tom zahynul. Zpráva o jeho smrti vyvolala velkou vlnu soucitu. Tělo bylo převezeno do Drážďan, kde se shromáždily tisíce lidí, když se smuteční průvod ubíral k urnovému hřbitovu v Tolkewitzu. Poslední poctu mu vzdali zástupci císaře, saského královského rodu a příslušníci armády.
V únoru 1993 bylo nařízeno zřídit novou průzkumnou letku č. 51 vybavenou letadly. Jednotka, která byla podřízena 3. divizi letectva, od dne svého uvedení do služby pokračovala v používání tradičního názvu „Immelmann“, který nesla již od roku 1961.
„Zvláštní objekt“ po dobu tří až čtyř měsíců postupně představuje nové objekty či soubory objektů.
V tomto skromném rámci se daří naplňovat poslání muzea, a to zviditelnit to, co z historie zbylo, nebo to, co z naší doby bude předáno budoucím generacím.
